2019-06-04 10:00

KAPITOLA 25.

ÚKLID


      Sofie dodržela slib a koncem prázdnin si skutečně udělala čas, aby mu pomohla uspořádat jeho usedlost. Alex měl poslední týden dovolené, a tak se neuvěřitelným způsobem uprázdnil prostor jen pro ně dva. Dopoledne oba pracovali na svém – ona překládala obchodní smlouvy pro jednoho firemního partnera a on dokončil izolaci domu a opravoval opadanou omítku. Odpoledne pak spolu řádili v domě. Alex se rozhodl mnoho věcí, které tu za ta léta nahromadil, vytřídit. Odvezl několik aut naložených až po střechu odpadem do sběrného dvora za městem. Prostor uvnitř domu začal najednou krásně dýchat. Jakoby zrcadlil jeho vlastní životní proměnu. Osvobození.

      „Stejně není nad to vzít do ruky hadr, viď?“ popíchla ho jednou po práci Sofie. „S úklidem to nepřeháním, ale uklízím docela ráda, člověk si tím rovná i cosi sám v sobě.“

      „Přes zimu doufám dodělám tu izolaci podkroví a pak už tu bude možné bydlet“, říkal s uspokojením. „Je to pro mě po tolika letech splněný sen. Vůbec jsem nedoufal, že se letos dostanu tak daleko. Navíc těch snů se mi splnilo hned několik, i ty, které jsem si nikdy nedovolil snít.“ Zadíval se na ni vděčným pohledem.

      Seděli spolu u prázdného stolu. Nářadí, knihy i rozpracované texty našly své místo v uspořádaných policích, nádobí bylo srovnané v kuchyni.

      „Budu mít poslední volný víkend“, řekla do ticha. „Děti budou na pár dnů u našich, než začne škola, a Tomáš odjíždí s kolegy na víkend na kola. Chtěl mě do toho taky zatáhnout, ale já se prostě s lidmi jeho ražení už necítím dobře. Ten svět čísel vykazovaného zisku a plánování pro dosažení zvýšení obratu už je mi tak cizí. Vůbec nechápu, jak jsem mohla být tolik let toho všeho součástí. Je to docela mazec. Tomáš samozřejmě cítí, jak se od něj odděluju, a nedokáže to pochopit. Prozatím to ani nechce pochopit. Má pocit, že ho zrazuju, když bych ráda umenšila své aktivity ve firmě. Ale já už prostě takhle žít nemohu, potřebuju tvořit.“

      Vzal ji za ruku a přitiskl ji ke svým rtům. „Ty to dokážeš, o tom jsem přesvědčený“, řekl a pohladil ji po vlasech, „na ten víkend se moc těším.“

      Mazlivě vložila tvář do jeho dlaně a vychutnávala tu slastnou vlnu vzájemného pochopení.

 

© Kamila Parsi 2019



Facebook