SPIRÁLA

Občas má člověk potřebu ohlédnout se, vrátit se na začátek, zmapovat dosavadní cestu. Události, které se převalily nejen mým životem za poslední tři roky a způsob, jakým obrátily naruby světa běh, nutnost pohledu zpět jednoznačně umocňují.

Počátek roku 2020 se za doprovodu globálních pandemických opatření a celospolečenských změn rozhodl prověřit mé tvůrčí odhodlání po všech stránkách. Vládou nařízená distanční výuka mě připravila o studijní výlety na DAMU, které mi v té době poskytovaly jedinečnou a stále jedinou možnost kontaktu s vnějším světem. O mou práci nikdo nestál. Beznaděj však neřekla poslední slovo a moji roli manželky přepsala na angažmá matky samoživitelky. Nakonec jsem i já složila na covidový oltář tři měsíce života s koronou v plicích a v duši.

Jednoho rána jsem se probudila a nevnímala naprosto nic. Necítila jsem lásku ani nenávist, touhu, radost ani smutek. Připadala jsem si úplně prázdná. Byla jsem NIC… A to naprosté NIC mi přišlo jako jedinečný výchozí bod. Kde je prázdno, tam je prostor. Prostor pro nové vztahy, novou tvorbu, nový život. Procházela jsem metaforickou smrtí, která postrádala průchod branou zapomnění. Dokázala jsem vědoměji uchopit dosavadní zkušenosti a s nimi i život.

Zbavená veškeré touhy a iluzí jsem začala pozorněji naslouchat sama sobě. Už jsem nemusela dál umírat, pohřbívat své city a sny. Nemusela jsem čekat, až se stane zázrak, až potkám toho pravého, až budu šťastná. Uvědomila jsem si, že já jsem ten zázrak, má existence, mé tělo, má duše a mé schopnosti. Musela jsem o všechno přijít, dotknout se mrtvolného NIC, ztratit veškeré vnitřní vazby k rodině, k práci, k životu, abych skrze sebe mohla nalézt vše. Pochopila jsem, že schopnost tvořit krásu je dar, můj dar. Krása má magickou moc dotknout se duše a přinášet radost. Radost je potravou vesmíru.

Nikdy jsem necítila potřebu tvorbou šokovat. Krása, harmonie a z ní pramenící radost, je mi bližší. Ale již dlouho vnímám nutnost povznést se nad dekorativnost. Povýšit výrobu z řemeslné dokonalosti na tvorbu s výtvarným názorem, který by se dekorativnosti nepodřizoval. Probírám se svými deníkovými poznámkami. Uplynulo dvacet pět let od chvíle, kdy jsem se nejistě postavila na vratkou volnou nohu sklářské výtvarnice. Poslední tři roky byly obzvlášť napínavé, zda se na ni udržím. Čtvrt století je důvod k ohlédnutí zpět.

Vrací se mi vzpomínky na mou prvotní tvorbu, která v sobě potřebný nadhled nesla. Vyráběla jsem komerční zboží pro uživení, to bylo mé „chození do práce“. Byla jsem rychlá a k živobytí moc nepotřebovala, zbývala spousta času na tvorbu, která byla tehdy nekompromisní. Úplně jsem na to v toku času zapomněla. Zůstalo mi chození do práce. Jak se to stalo? Zcela jsem se podřídila rodině, umrtvila své emoce a touhy a nakonec rezignovala. Cítila jsem se osamělá a nedokázala se vůči soukolí všedních dnů vymezit a zastat se sama sebe. Není to ničí vina, prostě to tak bylo. Jsem vděčná za poznání, že to tak být nemusí!

V loňském roce jsem dokončila bakalářské studium výchovné dramatiky na DAMU a záhy začala opět studovat, tentokrát na nově otevřeném magisterském studiu obor Design skla na liberecké univerzitě. Studium mi poskytuje nejen potřebný profesní základ, divadlo i sklo aktivně vyučuji na ZUŠ, ale i tolik potřebný nadhled a otevírá mi nové obzory. Kruh se uzavírá. V pětačtyřiceti letech mohu dostudovat obor, který mi je bytostně vlastní, třebaže mi trvalo čtvrt století, abych si k němu skutečně našla cestu. Nikdy není pozdě.

Cesta po spirále je příhodná metafora mého současného bytí. Cyklicky míjím minulost, ale nikdy se nevrátím do stejného bodu, jsem vždy dál, výš, blíž ke středu či vrcholu. Symbol spirály odstartoval mou šperkařskou skleněnou dráhu a dodnes se k němu ráda vracím. Stejně symbolicky se v tyto dny vracím ke své sklářské tvorbě jako takové. Konečně dozrál čas, kdy se mohu naplno věnovat sklu a jeho magickým odleskům v mé existenci. Využívám těchto kybernetických dálav a srdečně Vás zvu ke spoluúčasti na mé skleněné pouti životem. Budu moc ráda, když si najdete čas a občas nahlédnete, co je u mě nového…

facebook: parsi-glass.com

instagram: kamilaparsi.art

Moc se na Vás těším!!!

S láskou Kamila Parsi