2016-01-01 00:00

DOKONALOST

rodíme se jako bytosti zcela dokonalé...


     Rodíme se do dokonalého světa. Dokonalého právě pro nás, právě v tomto okamžiku. Máme k dispozici úplně všechno, co potřebujeme k uskutečnění našeho snu o životě. Nic nechybí. Vše je přesně tak, jak má být.

 

     Tak nějak to bylo pravděpodobně i se mnou, ale ta paměť…Troufám si říci, že mé dětství bylo krásné. Až na pár ústrků, které stejně už zavál prach, vnímám svých prvních 15 let života, strávených v pečlivě ochraňovaném rodném hnízdě, jako šťastné období.

           

     A pak mě pohltila realita školy života. Nadšeně jsem vylétla do světa a zůstávala za mnou cestička poztrácených peříček. Co peříčko to příběh, co příběh to zkušenost. Uběhlo dalších 15 let a moje křídla, značně přistřižená onou realitou života, začala umdlévat. Nějak někam zapadl můj sen o životě. Zahalen mraky stereotypů a zasunut v bažině mého strachu žít, ztrácel se mi z dohledu. Rozhodnutí…. Jak je pro mě nesnadné se rozhodnout. Rozhodnout se pro správnou věc, rozhodnout se pro život. Pro život úplný, bez výmluv, že tohle nemůžu, protože a tamto nemůžu proto, že…

           

     Jde to pomalu. Na můj vkus až moc pomalu. Ale cosi ve mně má jistotu, že právě tahle postupnost, to pomalé vynořování se mého snu z oné bažiny podvědomí, je správné. S každým novým dnem vítám svůj sen, který už pomaloučku začíná získávat tvar. Rýsují se přede mnou obrysy nečekaně krásné, plné naděje. Naděje a přesvědčení, že mé místo je právě TADY a právě TEĎ…

           

     Na příštích 15 let mám jasno. Žít tady a teď….

                                                                                         ©   Kamila Parsi 2007



Facebook